Jak je známo módní trendy se mění rychle jako počasí v Anglii. A jejich sledování je velmi náročnou záležitostí. Stejně tak jako módní trendy se mění i vnímání ženské krásy, které je o dost pomalejší než střídání trendů módních, ale za posledních sto let se nám značně urychlilo.
V samotném pravěku byla za nejkrásnější ženu považována ta, ze které nejvíce prýštila její plodnost. To znamená kypré boky, velké poprsí, zkrátka ženy krev a mléko byly pro pravěkého lovce tou nejlepší možnou družkou. Tento fakt byl také spojen s kultem velké matky, který se u mnoha kmenů těšil oblibě. Důkazem takovýchto ideálů je například soška známé Věstonické venuše.
Postupem let se ideál krásy měnil. Ve starověkém Řecku a Římě byly za krásky považovány dívky již o něco méně baculaté, stále však dosti kulaté. Středověk byl obdobím, kdy se začínaly pomalu ale jistě prosazovat krásy téměř průsvitné s malými ňadry a úzkým pasem. Tento trend nastolilo křesťanství, kdy se dívky snažili co nejvíce připodobnit panně Marii.
V novověku se krása dam rovnala velikosti korzetů. Čím větší, tím lepší. Proto se objevují téměř na všech barokních malbách ženy kypré a jak se patří oplácané. Tento trend trval, až na pár ojedinělých případů, do 20. století. V tomto století se trendy ženské krásy začaly rychle měnit. Po první světové válce byla in téměř chlapecká postava. Během druhé světové války se ženské křivky opět vrátili do kurzu, ve kterém se držely až do 60. let. Jejich představitelkou byla například božská Marilyn Monroe.
V 60. letech se však objevila postava jménem Twiggy, která opět vrátila módu chlapeckých postav. Čím hubenější, tím lepší. Tento trend ještě více potvrdila Kate Moss a tak ideál ženské krásy nadále zůstává v co nejmenších mírách. I když v dnešní době s ním již ne každý souhlasí.
Přidejte odpověď