Otázku, zda jezdím sockou, jsem dostala před více než patnácti lety ještě za dob studií, kdy sockou jezdili v mém okolí úplně všichni. Socku používám pořád. Po návštěvě těch největších evropských měst jsem přesvědčená o tom, že to je ten nejlepší dopravní prostředek, kterým se můžete po velkých městech v Evropě pohybovat. Městská hromadná doprava vás doveze téměř zadarmo a včas až k samému okraji města.
Kam to bude? Těžko říct.
Samozřejmě existují výjimky. Třeba v Oslu, Stockholmu, Rize, Vilniusu, Tallinnu, Budapešti nebo Helsinkách je jistější zaplatit si taxík či si půjčit auto. Pokud na to máte rozpočet. Řidiči autobusů a tramvají neumí anglicky a vy dle názvu stanic ani nepoznáte, kterým směrem se máte vydat. Pojedete v Helsinkách směrem na Kansaneläkelaitos, Kyläsaarenkatu, Käpylän asema nebo na Korppaanmäki? Můžete jet také úplně jinam. Budete si ale myslet, že Töölöntori je to samé jako Töölön tulli. Vystoupíte sice ve čtvrti Töölön, ale o tři kilometry úplně jinde, než jste měli v plánu. Pokud se vám podobný přešlap stane několikrát za den, dostanete se na naprosto odlišné turistické atrakce. Podobná situace se mi stala před několika lety právě v Helsinkách, kdy jsem postupovala podle přesného rozpisu, abych viděla Temppeliaukion kirkko, Uspenskin katedraali nebo Kaivopuisto Brunnsparken. Ztratila jsem chybnými výstupy v úplně jiné části města přes čtyři hodiny času. Při pohledu na hodinky mi bylo jasné, že zpoždění hned tak nedoženu.
Zmateni jazykem můžete být v kterémkoli evropském městě, avšak nejvíce vám hlavu zamotá metro v asijských zemích. Je s podivem, že Evropská unie ve snaze zlepšit život občanů regulací křivosti banánů, mrkve, výkonů vysavačů a fénů nestanovila přesná pravidla pro hlásiče v městské hromadné dopravě.
Cesta kolem Evropy
Podobný problém řeší spousta turistů při návštěvě Prahy: „Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají.“ Bude vědět japonský turista, který je zvyklý na profesionální „napěchovače“ lidí do vozů, že se u nás nic takového neděje? Že je na každém, zda si ve vagónu najde místo? Pravděpodobně si přečte v průvodci, že v celé Evropě říká hlas v metru obdobu londýnského „Mind the gap“. Popřípadě získal podobnou zkušenost při návštěvě Berlína, kde vagón hlásí „Bitte beachten Sie beim Aussteigen die Lücke zwischen Zug und Bahnsteigkante!“ nebo Paříže, kde cestující slyší „Attention à la marche en descendant du train!“.
Turisté z Japonska a z Jižní Koreje projedou všechny evropské státy průměrně za tři týdny a v každém z nich stráví necelých 24 hodin. Při sbírání zkušeností stran evropského života načerpají nejvíce zážitků právě v metru. „Tänk på avståndet mellan vagn och plattform när Du stiger av“, ozvývá se ve Stockholmu. „Bitte beachten Sie im Interesse Ihrer eigenen Sicherheit, dass nach der Abfertigung des Zuges mit den Worten ‚Zurückbleiben, bitte‘ das Ein- und Aussteigen verboten ist und achten Sie auf den Spalt zwischen Bahnsteig und U-Bahn-Türe.“, upozorňuje ženský hlas ve vídeňském metru. Turisté se houfují u vstupu a výstupu z vagónů a překotně se derou ven z metra, aby stihli alespoň na několik hodin nasát atmosféru evropských ulic.
Přesto hlasy v metru mluví stále ve většině případů jazykem rodné domoviny. Existuje zde jedna výjimka, a tou je „The train terminates here. Please exit the train.“
Nebylo by vůbec na škodu, kdyby se v metru ozývaly zprávy i v anglickém jazyce. Prozatím se toto děje výjimečně, a pouze v několika evropských městech. Ale třeba na to postupem času přijde v Evropské unii řeč a nějakým nařízením se to změní.
Článek sponzoruje Helveti.cz.