Žijeme v době, která je poměrně otevřená k přijímání psychických poruch jako naprosto běžných onemocnění. Na druhou stranu se kolem nás nachází také mnohem více faktorů, které vzniku těchto poruch výrazně přispívají. Ve většině případů je na vině nadměrné množství stresových situací, kterým jsme prakticky denně vystavováni jak v zaměstnání, tak v domácnostech. Velice často skloňovanou poruchou je pak panická ataka, kterou trpí až překvapivě vysoké procento světové populace. Jak se tato nemoc projevuje, co jí způsobuje a jak se jí efektivně bránit?
Záchvaty strachu v různých stupních intenzity
Panická ataka se dá jednoduše popsat jako opakované záchvaty strachu a vnitřní nepohody, jenž přicházejí v podstatě bez jakéhokoli zjevného důvodu. Zpravidla trvají několik minut a jejich intenzita se liší podle stupně onemocnění. Pokud je panická porucha středně rozvinutá, objeví se přibližně čtyřikrát během jednoho měsíce. Ataka těžká se poté vrací až čtyřikrát do týdne. Příznaků, které u vás či jiných osob příchod panického záchvatu předpovídají, je hned několik. V zásadě se hovoří hlavně o tachykardii, nadměrném pocení, svírání v oblasti hrudníku, závratích, zrychlením dýchání či napětí ve všech svalech těla.
Příčinou je podle zjištění odborníků přílišné pozorování signálů těla, které má člověk naučené (behaviorální). To znamená, že bolest na hrudi podle nemocného znamená infarkt a po této vlastní diagnóze už jen čeká, kdy daný okamžik přijde. V tom okamžiku dochází ke spuštění panického záchvatu a zesílení příznaků, které k němu na počátku vedly.
Jak se panické atace bránit?
Jelikož je panická ataka nemoc jako každá jiná, dá se jí samozřejmě také určitými způsoby bránit. Léčba panické poruchy se dělí do dvou základních skupin podle toho, čím je prováděna. Tou první je psychoterapie a druhou psychofarmaka (antipsychotika, antidepresiva, benzodiazepiny). Doba léčení je pak u každého subjektu individuální a záleží na mnoha faktorech jako je například prostředí, stres, celkové zdraví a podobně. Většinou se však uvádí, že za několik let už vás toto onemocnění nemusí nikdy trápit. Vše je však nutné podchytit včas!
Přidejte odpověď