Pitný režim zkrátka dodržovat musíme, to je určitě bez debat. Minimálně půldruhého litru tekutin za den je stabilní základ pro většinu populace, lidé s vyšší tělesnou hmotností nebo třeba těhotné a kojící ženy by měly mít spotřebu tekutin přeci jen o pár hltů vyšší, než je klasický průměr. A co vlastně do pitného režimu patří, co nám nejvíc pomůže se „zavodněním“ a co naopak ne?
Rozhodně nejlepší volbou je například čaj, ovocná šťáva nebo klasická polévka vývarového typu. Ale proč nepít čistou vodu? Technicky – je skoro zdarma, litr vyjde na haléřové položky, a pokud nežijeme ve velkoměstě, nebude ani nijak chemicky upravované (to se ale dá snadno odstranit převařením, které odstraní chlorovou pachuť). Pitná voda z kohoutku je navíc stoprocentně zdravotně nezávadná, rozhodně nic od žabí tůňky…
A co byste řekli třeba o balených vodách? Klasické minerálky sice, pravda, trochu pomoci s pitným režimem mohou, stejně tak doplní tolik potřebné minerální látky, ale denní popíjení těchto vod je spíše hazard se zdravím vlastních ledvin. Pokud jde navíc o vody nikoliv neperlivé, ale sycené, oxid uhličitý může způsobovat i jisté zdravotní obtíže, nejčastěji spjaté s žaludeční nevolnosti a tak dále.
Co takhle čaj? Ano, to je určitě vhodná volba. Jedná se o druhý celosvětově nejužívanější nápoj, hned po „kohoutkové“ vodě. Mezi oblíbené varianty, a to nejen v předražených čajovnách, patří černý nebo zelený čaj, do módy se dostává i tzv. bílá nebo červená varianta. Rozhodně lepší, než popíjet sycené kolové nápoje, které přinejmenším poškodí zubní sklovinu…
Mezi další možnosti se řadí ovocné sirupy, v nouzi je možné použít i šumivé tablety nebo iontové nápoje. Vodu z kohoutku ovšem nenahradí vůbec nic, takže zůstává celosvětovým číslem jedna.
Přidejte odpověď