Mým snem kdysi bývalo přestěhovat se do Prahy a užívat si velkoměstského způsobu života. A tak jsem si po studiích zabalila svých pět švestek a utekla jsem z rodinného hnízda. Těšila jsem se na spoustu nových zážitků a také na to, jak se budu procházet křivolakými uličkami starého města. Pronájem bytu Praha nebyl pražádný problém, možnosti bydlení jsou v našem hlavním městě téměř neomezené. A najít si práci bylo mnohem jednodušší, než v okolí naší malinké vísky uprostřed jižní Moravy. Stala jsem se tedy tzv. „naplaveninou“, jak rodilí Pražáci s gustem tvrdívali.
Rok se s rokem sešel a život v Praze se mi opravdu zamlouval. Dokonce jsem si tady našla po několika málo týdnech přítele, se kterým mi bylo moc hezky. Sestěhovali jsme se k sobě a užívali si krásné chvilky. Po nějakém čase jsme se dokonce domluvili, že si pořídíme vlastní bydlení. Zprvu se mi to zdálo jako dobrý nápad. Platit hypotéku je přeci jen o chlup výhodnější, než dávat každý měsíc peníze cizímu člověku. Přítel tehdy všechno zařídil a já jsem se najednou cítila tolik dospěle. Měli jsme vlastní byt v centru Prahy a zdálo by se, že nám ke štěstí opravdu nic víc nechybí. Jak to tak ale bývá, rutinní život, který po čase přišel, náš vztah spíše zabíjel, než že by ho udržoval při životě, a tak jsme se po několikaměsíčním trápení rozhodli jít každý vlastní cestou.
Jsem velmi vděčná za to, že jsme se domluvili na prodeji bytu. Zůstat v něm by pravděpodobně netěšilo ani jednoho z nás. Báli jsme se však, že prodej bytu Praha nebude tak jednoduchý, jak se na první pohled mohlo zdát. Naštěstí jsme ale objevili portál www.eurobydleni.cz/byty/praha/prodej/, díky kterému se velmi rychle objevilo hned několik kupců.
A tak skončil po několika letech můj život v Praze. Vyzkoušela jsem si, že se zvládnu postavit na vlastní nohy, dokázala jsem rodičům, že se o sebe postarám. Stesk po domově a po rodném kraji mi ale nevynahradily ani krásné panoramatické výjevy, ani možnosti, které mi Praha nabízela. Plna zážitků a zkušeností jsem se ráda vrátila za rodinou i za přáteli, které jsem v našem hlavním městě tolik let postrádala. Žít na vlastní pěst přeci můžu žít i v blízkosti rodičů…
Přidejte odpověď