Každá civilizace má trochu odlišnou kulturu, náboženství a historii. Stejné je tomu i v oblasti nadpřirozena a mysticismu. Stejně je tomu i u astrologie, která je v každé kultuře hojně rozšířená. Výklad budoucnosti podle postavení hvězd, kalendář či horoskop si alespoň jednou v životě přečetl každý z nás.
Tento obor věštění patří mezi nejstarší na světě. Za samotnou matku astrologie by se dala považovat ta čínská. Záznamy o čínské astrologii najdeme v chrámech, které jsou staré přes pět tisíc let. To však není všechno. První čínský lunární kalendář byl sestaven v roce 2637 před našim letopočtem. Čínská astrologie má tak víc zkušeností, než všechny ostatní astrologie dohromady. Je tedy dobré nebrat její výklad na lehkou váhu.
Rozdíl čínské astrologie
Rozdílů mezi čínskou a západní astrologií je hned několik. Hlavním rozdílem je pojetí kalendáře. Čínský kalendář si bere energii z pohybu Luny, zatímco západní verze je odvozena od pohybu Slunce. Čínští myslitelé si všimli, že vliv Měsíce na zemi je značný. Možná proto, že je to nejbližší nebeské těleso. Z toho důvodu vypracovali lunární kalendář, podle kterého se celý čínský lid řídil. Rolníci například používali kalendář k určení dne setby a sklizně. Předběhli tak moderní dobu a metody předpovědi počasí.
Dalším rozdílem v čínské a západní kultuře je kalendář. Lunární pojetí totiž nemá základní jednotku den, ale lunární rok. Ten začíná koncem ledna nebo začátkem roku. Každý rok má jedno z dvanácti znamení čínského zvěrokruhu.
Znamení se mění periodicky a opakují se rok myši, buvola, tygra, králíka, draka, hada, koně, ovce, opice, kohouta, psa a vepře. Tyto roky se doplňují ještě pětiletým cyklem, kde se střídají přírodní elementy kov, voda, dřevo, oheň a země. To vše střídá náboj Yang a Yin. Každá osoba je ovlivněna čínským kalendářem a jemu přiděleno znamení stejně jako u západního horoskopu.