Ještě před pěti lety byl telemarketing spíš okrajový problém. Dneska si téměř každá druhá z nás stěžuje, že ji denně obtěžují výzvy od neznámých čísel. Důvod? Databáze kontaktů se prodávají a kupují snadno, automatické dialery zvládnou obvolat tisíce lidí za hodinu a podvodníci se čím dál lépe maskují za lokální čísla.
Přibývají ale i legitimní hovory ze zahraničí — od rodinných příslušníků, kteří jedou na dovolenou, od mezinárodních e-shopů, od kurýrů se slovenskou nebo polskou předvolbou. Takže „cizí číslo“ automaticky neznamená „hrozba“. Jde o kontext.
Statistiky z různých portálů sledujících telefonní podvody ukazují, že až 6 z 10 hovorů od neznámých čísel pochází z telemarketingu. Zbytek tvoří mix skutečných kontaktů, omylů a menšího podílu skutečných podvodů. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že ten zbývající podíl podvodů je čím dál sofistikovanější.
Ono záleží hodně na denní době. Hovor v devět ráno je statisticky jiný než hovor ve čtvrt na jedenáct v noci. Noční výzvy od cizích čísel bývají buď omyl, nebo urgentní záležitost od blízkého člověka — a to poznáš brzy.
Kdy zvednout a kdy nechat zvonit
Není univerzální pravidlo. Jsou ale situace, kdy je zvednutí prakticky bezpečné, a situace, kde se vyplatí počkat.
Zvednout bez obav dává smysl, pokud číslo má předvolbu sousední země (slovenská +421, polská +48, německá +49) a ty v té době čekáš zásilku nebo máš blízkého v zahraničí. Taky pokud ti číslo přijde povědomé, i když ho nemáš uložené — mozek si pamatuje čísla, která jsme viděli na webu nebo v e-mailu.
Naopak se nevyplatí zvedat, pokud:
- číslo má exotickou předvolbu, se kterou nemáš žádné spojení (Papua Nová Guinea, různé tichomořské ostrovy — klasika podvodného „wangiri“ schématu)
- hovor přijde ve 2 v noci bez předchozí SMS nebo zprávy
- číslo volá opakovaně každých několik minut
- nedávno sis něco koupila online a číslo vypadá jako zahraniční
Wangiri podvod — název pochází z japonštiny a znamená „zazvonit a zavěsit“ — funguje tak, že tě číslo vyzve, ty zavoláš zpět a minuty na prémiové lince ti vytahují peníze. Jeden hovor může stát klidně stovky korun.
Kde zjistit, kdo vlastně volal
To nejlepší, co s neznámým číslem můžeš udělat, je prověřit ho ještě před zavoláním zpět. Naštěstí na to existují specializované nástroje.
Jedním z nich je slovenský portál, kde si číslo snadno dohledáš a zjistíš, co o něm napsali ostatní uživatelé — jestli jde o telemarketing, call centrum, podvod, nebo naopak o zcela běžný firemní kontakt. Portál funguje jako kolektivní databáze zkušeností: někdo číslo nahlásí, ostatní čtou a rozhodují se. Navíc nabízí i slovník pojmů kolem telefonních podvodů, takže pokud ti někdo řekne o „spoofingu“ nebo „phishingu přes telefon“, konečně budeš vědět, o čem mluví. více info najdeš přímo na portálu — a ověření je zdarma.
Podobné weby existují i pro česká čísla. Hledat lze přes Volání od neznámého, Kdo volal nebo jednoduše přes Google — číslo zadej do vyhledávání ve formátu s mezerou mezi skupinami číslic, výsledky bývají překvapivě podrobné.
Co dělat, když podezřelý hovor přijme tvůj člověk
Tohle je téma, o kterém se moc nemluví. Senioři nebo děti jsou na telefonní podvody náchylnější — jednoduše proto, že nemají intuitivní nedůvěru k neznámým číslům, kterou si my postupně budujeme.
Moje maminka jednou „vyhrála“ v soutěži, do které se nikdy nepřihlásila. Hovor zněl přesvědčivě, mluvčí byl milý a naléhavý zároveň. Naštěstí zavolala mně dřív, než cokoliv udělala. Tohle se dá řešit preventivně.
Pár praktických věcí, které fungují:
- Nastav rodičům nebo dětem aplikaci, která automaticky blokuje čísla nahlášená jako podvodná — Google Phone ji má integrovanou, pro iOS existují placené alternativy
- Domluvte se na jednoduchém pravidlu: „Když někdo chce peníze nebo osobní údaje po telefonu, vždy zavěsit a zavolat mně“
- Neznámá čísla nechte přejít do hlasové schránky — legitimní zákazník zanechá zprávu, podvodník zpravidla ne
Jde o komunikaci, spíš než o technické řešení. Krátká rodinná domluva dokáže předejít problémům, které pak řeší pojišťovny a právníci.
Telefonní podvody a móda — nečekaná spojitost
Možná tě napadá, co mají telefonní podvody společného s módním webem. Víc než čekáš.
Sezónní výprodeje, spolupráce s influencery a e-shopy s módou jsou jedním z nejčastějších zástěrek, pod kterými podvodníci pracují. V únoru 2024 kolovala po slovenském internetu vlna falešných hovorů, kde se volající vydával za zákaznický servis populárního módního e-shopu a „řešil“ problémy s objednávkou — přitom sbíral čísla karet.
Když nakupuješ oblečení online — a kdo dnes nenakupuje — je docela normální, že ti zavolá kurýr nebo potvrdí adresu zahraniční e-shop. Jenže přesně tohle podvodníci vědí a zneužívají to. Hovor zní věrohodně, protože timing sedí.
Proto je dobrý zvyk: po každé objednávce si uložit číslo e-shopu nebo kurýra. Pak okamžitě poznáš, jestli hovor přichází od nich, nebo od někoho jiného.
Jak si nastavit telefon, aby tě chránil sám
Technologie jdou dopředu. Dneska nepotřebuješ být IT expertka, aby sis nastavila rozumnou ochranu před nechtěnými hovory.
Android od verze 9 nabízí integrovaný filtr spamu — jdi do nastavení telefonní aplikace, záložka „Spam a obtěžující hovory“. Zapni a nech pracovat. iPhone nabízí funkci „Umlčet neznámé volající“ v nastavení telefonu, přesměruje všechna čísla, která nemáš uložená, rovnou do hlasové schránky. Obojí funguje celkem spolehlivě.
Navíc existují aplikace třetích stran jako Hiya nebo Truecaller, které pracují s globálními databázemi nahlášených čísel. Trucaller má přes 300 milionů uživatelů, kteří kolektivně označují podvodná čísla — to je slušná síla.
Jedna věc, na kterou se spolehnout nedá — to je zobrazené jméno volajícího. Spoofing dokáže změnit zobrazené číslo na cokoliv, třeba na číslo tvé banky. Vždy zkontroluj číslo samostatně, ne jen zobrazené jméno.
Nakonec nejlepší ochrana není aplikace. Je to zvyk zastavit se na sekundu, než uděláš cokoliv, co po telefonu cizí člověk chce — ať jde o kliknutí, zavolání zpět, nebo sdělení kódu. Ta sekunda přemýšlení je víc než jakákoliv technologie. A přátelsky řečeno — nezdvihni jen proto, že číslo volá potřetí. Vytrvalost není argument legitimity.