Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů ustanovených zákoníkem práce a musí být provedena v příslušné formě. Pokud zaměstnavatel ukončí pracovní poměr zaměstnance v rozporu se zákonem, například prostřednictvím neplatné výpovědi, okamžitého zrušení pracovního poměru nebo zrušení pracovního poměru ve zkušební době, má zaměstnanec právo se bránit a domáhat se svých práv. V takových situacích je klíčové postupovat rychle a správně. Pokud máte pochybnosti o platnosti výpovědi, neváhejte se obrátit na zkušeného advokáta, který vyhodnotí situaci a zajistí ochranu vašich práv.
Co dělat?
Prvním krokem, který by měl zaměstnanec učinit, je písemně informovat zaměstnavatele, že
trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a považuje ukončení pracovního poměru za neplatné.
Toto oznámení je zásadní, protože tím zaměstnanec jasně deklaruje svůj postoj a zároveň vytváří základ pro další nároky. Oznámení je doporučeno zaslat doporučeným dopisem nebo jiným prokazatelným způsobem, aby bylo možné doložit, že zaměstnavatel výzvu obdržel.
Podání žaloby k soudu
Pokud zaměstnavatel nereaguje na výzvu zaměstnance nebo odmítá uznat neplatnost skončení pracovního poměru, má zaměstnanec právo podat žalobu na určení neplatnosti ukončení pracovního poměru. Žalobu je nutné podat k místně příslušnému soudu do 2 měsíců od ukončení pracovního poměru. Soud posoudí, zda byl pracovní poměr ukončen v souladu se zákoníkem práce, a rozhodne o jeho platnosti či neplatnosti. Pokud soud rozhodne ve prospěch zaměstnance, může zaměstnanec požadovat náhradu mzdy za dobu, kdy mu zaměstnavatel neumožnil pracovat, obnovení výkonu práce, případně náhradu škody způsobené neplatným ukončením pracovního poměru. Při sestavování žaloby se obraťte na zkušeného advokáta, který zajistí, aby vše mělo správnou právní formu a zastoupí vás před soudem.